Říká se, že první dojem je ten klíčový. A právě ten hrál důležitou roli mezi mnou a sportem. Bohužel mě prvně láska k němu obešla pěkným obloukem, proto, si vydobyl druhou šanci (kterou já dávám jen zřídka) a získal si jak mé srdce, tak mě celou.
Ze začátku to pro mě byla forma trestu a nutnosti, abych se jako náctiletá holka zalíbila, mohla si dovolit nosit uplé a krátké věci, na dovolené se ukazovat v plavkách a na fotkách vypadat dobře. Chtělo to několik let, několik selhání, slz, pomoci, až mě to dovedlo tam, kde jsem teď.
Nyní je pro mě sport forma meditace, odměny, radosti, sebepoznání, zjišťování. Něco, kde se cítím sama sebou, kde neustále překonávám hranice a posouvám se vpřed.
Mé začátky jsou spojeny s cvičením doma v pokoji, které mě sice držely nějakou dobu na jednom místě, ale zároveň mě posunuly o několik příček výš. Mezi mé srdcovky patří fitness, jízda na bruslích, nebo také běhání, takže každý aktivní běžec v mém okolí má u mě plus. A pokud zrovna není nálada, hlavu si (denně) vyčistím ve fitku, kde to mám stejně nejraději.

Co chceš, můžeš. Proto jsem se i já rozhodla splnit si svůj sen a proměnit ho v realitu. Rozhodla jsem se z té nejisté holky, udělat tu vidinu, kterou měla na začátku. Naučím vás sport milovat stejně, jako jsem se do něj zamilovala já. I když to bylo napodruhé. Naučím vás v něm vidět radost a ne něco, co se musí dělat jako povinnost. Bude to jízda, která už teď stojí za to.